Slušný rozvod

Paní Dana a pan Jan byli manželé deset let. Oba se hodně snažili, ale pořád mezi nimi něco nefungovalo.  Byli unavení a vyčerpaní. Nakonec se dohodli na rozvodu. Věděli, že se chtějí rozvést rozumně a v klidu. A co nejcitlivěji ve vztahu k dětem. Kvůli emocím se ale nedokázali sami na všem dohodnout. Proto se rozhodli pro mediaci.

Při úvodní mediaci se paní Dana a pan Jan přiznali, že nejtěžší je pro ně dohodnout se na péči o děti a na rozdělení majetku. Oba partneři souhlasili s tím, že se budou účastnit tzv. oddělené mediace – tedy setkají se s mediátorem samostatně. Oddělená mediace byla důležitá, protože oba partneři mohli otevřeněji a beze strachu mluvit o svých emocích a o tom, co je trápí a co jim pomůže rozvod v klidu zvládnout.

Pan Jan přiznal, že se mu s paní Danou těžko komunikuje, protože ho vždycky ukamenuje argumenty, a že má vlastně strach s ní mluvit. Při oddělené mediaci s paní Danou mediátor toto téma otevřel a paní Dana se díky tomu rozhodla, že se bude snažit dát panu Janovi při komunikaci větší prostor.

Když se probírala péče o děti, trvala paní Dana na tom, že chce děti (2 a 4 roky) s ohledem na jejich věk do své výlučné péče. Pan Jan trval na střídavé péči (týden u matky, týden u otce), protože se bál, že s dětmi po rozvodu ztratí kontakt. Mediátor mluvil s oběma rodiči o potřebách dětí a paní Dana při této debatě řekla, že pan Jan je výborný táta a že si přeje, aby děti měli s tatínkem i v budoucnosti co nejlepší vztah. To byla pro pana Jana hodně důležitá informace. Díky tomu se pak rodiče dokázali dohodnout na tom, že děti budou ve výlučné péči matky a pan Jan bude mít možnost mít děti každý týden v předem určené 2 dny u sebe.

Oba partneři se dohodli i na tom, jak budou o rozvodu a svém vztahu komunikovat s dětmi, domluvili se na základních výchovných principech, které chtějí dodržovat, na tom, jak se budou děti stýkat s prarodiči, jak se budou řešit nečekané situace jako je nemoc, zrušená dovolená, služební cesta některého z rodičů apod.

Při projednávání majetkových záležitostí byla paní Dana hodně nervózní. Bála se, že návrh na rozdělení majetku, který jí pan Jan předložil, není spravedlivý, protože ho vypracoval právník. Když oba partneři návrh společně s mediátorem bod po bodu projednali, paní Dana sama došla k názoru, že návrh je velmi vstřícný.

Pan Jan a paní Dana se dohodli na všem, co bylo důležité, a mediátor jim pomohl i s přípravou všech úředních dokumentů. Nejprve byla sepsána Dohoda o výchově a výživě nezletilých dětí a návrh na schválení této dohody tzv. opatrovnickým soudem. Když soud dohodu rodičů o dětech schválil, pomohl mediátor panu Janovi a paní Daně sepsat tzv. společný návrh na rozvod manželství a zároveň i dohodu o bydlení a vypořádání majetku, která byla nutná k tomu, aby soud mohl během jednoho neformálního jednání manželství rozvést.

Rozvod proběl klidně, s oboustrannou vstřícností a s maximálními ohledy na děti. Pan Jan a paní Dana se proto dohodli na tom, že kdyby se v budoucnu objevilo nějaké sporné téma, pokusí se vždycky přednostně o dohodu s pomocí mediátora.

Uvedený příběh vychází z typických situací řešených při mediaci.