Náš syn má dluhy

Paní Marie a pan Josef se brali až po čtyřicítce. Narodil se jim syn Petr. Milovali ho a byli ochotní pro něj udělat cokoli. Přestože byl Petr spíš průměrný student, dostali ho na vysokou školu. Pak mu sehnali místo ve známé bance a koupili mu byt. Rodiče byli spokojení, ale Petr si přál mít víc. Chtěl být úspěšný, chtěl dokázat něco velkého. A proto začal podnikat.

Rodiče Petra podporovali a dali mu do začátků velkou část svých úspor. Petrovi se ale nedařilo. Přišel za rodiči s tím, že si musel vzít úvěr a nemá ho z čeho splácet. Rodiče dali Petrovi další peníze. Situace se několikrát opakovala. Petrovi se pořád nedařilo, ale trval na tom, že se to zlomí. Rodiče mu věřili, uskromnili se a dál ho finančně podporovali. Pak od Petra odešla přítelkyně. Půjčila Petrovi všechny své úspory a Petr je použil na další nepodařenu investici. Paní Marie a pan Josef pochopili, že situace je vážná. Pro mediaci se rozhodli v okamžiku, kdy je Petr požádal o další peníze s tím, že pokud mu je nedají, bude uvažovat o sebevraždě.

Mediace měla hodně zajímavý průběh. Rodiče si díky ní uvědomili, že jejich péče vedla k tomu, že Petr vidí svět růžovými brýlemi a očekává, že jeho problémy za něj vyřeší někdo jiný. Pochopili, že Petr musí převzít zodpovědnost sám za sebe. Sebrali všechnu odvahu a řekli Petrovi, že žádné další peníze už mu nedají. Petr znovu začal mluvit o sebevraždě. Pak ale sám přiznal, že si uvědomuje, že rodiče vydírá. Brečel, že si neví rady. V tu chvíli se odehrála hodně důležitá věc. Paní Marie svého syna objala a řekla mu: „Petře, vykašli se už na to podnikání. Neumíš to. Nezvládáš to. Nemusíš nikomu nic dokazovat. Buď prostě normální obyčejný kluk. Takového tě máme rádi.“ Petr brečel mámě na rameni a mezi slzami říkal jen „děkuju, mami, děkuju.“

Rodiče a Petr pak s pomocí mediátora vymysleli, jak situaci řešit. Probírali i osobní bankrot, ale dohodli se, že to nebude nutné. Petr prodá byt a zaplatí z něj dluh, který má u bývalé přítelkyně. Najde si pevný pracovní poměr ve svém oboru a s ostatními věřiteli si dohodne splátkový kalendář. Bydlet bude v podnájmu u kamaráda a hodně se uskromní. Rodiče mu po dobu, kdy bude splácet dluhy, přispějí na nejnutnější potřeby. Petrovi se hrozně ulevilo a rodičům taky. Odcházeli s vírou, že všechno dobře dopadne.