Můj muž je cynik

„Panebože, Karle,“ volala paní Hana hned po příchodu domů na svého manžela, „to je příšerný, představ si, že naše Maruška se pohádala se svým šéfem. A vůbec mi o tom neřekla. Dozvěděla jsem se to úplně náhodou od cizích lidí.“ Karel mlčí. „Karle, co když Marušku vyhodí z práce, co budeme dělat?“ naříkala paní Hana. „Já ti řeknu, Hanko, co uděláme,“ řekl pan Karel, „neposereme se z toho.“

Jak paní Hana viděla tuto situaci:

„Teda, já jsem fakt chudák,“ litovala se paní Hana, „jsem na všechno sama. Karel je cynik. Je mu úplně jedno, že někdo má problém, že se někdo trápí. Na všechno kašle. Proč zrovna já musím mít takového chlapa?“

Jiný možný pohled na situaci:

„Cože? Neposereme?“ řekla paní Hana. A pak se rozesmála. „Aha, promiň. Karle, já už zase dramatizuju, co? Zase se starám o něco, co není moje věc, viď? Vždyť ona si to Maruška vyřeší. Já vím. A když bude potřebovat pomoc, tak si může říct, no jo. Tak konec paniky.“